learn git:20260910.aadf0b2A

Immutable. This exact content is served forever at /api/v1/blob/60c5b38c28a14753.

---
name: learn
description: Skill se použije, když uživatel zadá "/learn", nebo chce zapracovat, zakomponovat či začlenit nový zdroj poznání – přepis schůzky, školení nebo konzultace, článek, cizí dokumentaci, vlastní poznámky – do existující znalostní báze: doplnit z něj znalosti, obohatit je, rozšířit metodiku nebo se z něj naučit. Zdroj vytěží do posledního detailu a rozpustí ho do stávajících textů na místa, kam věcně patří: doplní, prohloubí, opraví, přestaví jejich strukturu, a chybí-li pro znalost místo úplně, navrhne založit novou doménu. Zdrojem smí být i zvukový či obrazový záznam, obrázek nebo PDF. Na rozdíl od /transcript, jehož výsledkem je přepis, jde tomuhle skillu o znalost v něm – nahrávku si proto jen nechá přepsat a přepis pak vytěžuje; nepřidává ho jako další samostatný soubor a nekopíruje z něj celé pasáže. Rozpory se stávající znalostí předkládá jeden po druhém k rozhodnutí. Doslovné přetisky, citace a datované doklady nepřepisuje nikdy.
argument-hint: [source] [target]
---

# Learn

## Co skill dělá

Vezme zdroj poznání a **zapracuje ho do existující znalostní báze** tak, aby se stal její součástí – ne přílohou. Vstupem je typicky přepis vlastního školení nebo konzultace, ale stejně dobře článek, cizí dokumentace, poznámky – a taky rovnou nahrávka, obrázek nebo PDF (*Fáze 1*).

Skill se **nespouští s přepínači**, ale s volným popisem, ze kterého vyčte zdroj i cíl. `argument-hint` proto jmenuje `[source] [target]` jako **dvě věci, které v tom popisu mají zaznít**, ne jako dvě poziční hodnoty:

```
/learn vezmi ~/Desktop/skoleni.md a zakomponuj to do znalostí v analytics
```

Práce má tři těžiště: **vyčerpávající vytěžení** zdroje, **rozlišení skutečného rozporu** od zjednodušení a **zápis na správná místa** stávající struktury. Před prvním zásahem předloží celý plán.

## Co skill nedělá

- **Nepřepisuje nahrávky sám.** Vlastní rozpoznávání řeči v sobě nemá – je-li zdrojem záznam, nechá ho přepsat `/transcript`em a pracuje s výsledkem (*Fáze 1*).
- **Nepíše nový text autorovým hlasem.** To je `/compose`. Tenhle skill formuluje stylem cílové báze, ne stylem autora.
- **Neaudituje bázi.** Vnitřní konzistenci celku řeší `/consistency` – tenhle skill se dívá jen na místa, kterých se zdroj dotkl. Po velké přestavbě ho v závěru doporučí.
- **Nepřejmenovává termín napříč bází.** Vyjde-li z nové znalosti, že se něco jmenuje špatně, je to práce pro `/replace`, a jde-li o termín platný napříč projekty, pro `/ptydepe`.
- **Nezakládá znalostní bázi.** Přijde do hotového repozitáře; zakládat projekt umí `/project`. Novou **doménu uvnitř** existující báze navrhnout smí – ale jen navrhnout, sám ji nezaloží.
- **Nesahá na doklady a citace.** Doslovný přetisk, datovaný záznam ani evidence se nepřepisují, ani když je uživatel jmenuje jako cíl – viz *Fáze 3*.

## Jak je to postavené uvnitř

| Krok | Kdo | Proč zrovna on |
|---|---|---|
| Přepis nahrávky na text | `/transcript` | Umí lokální přepis i slovník jmen; sem pak přichází text jako každý jiný |
| Čtení obrázků a PDF | vlastní | Vytěžuje se rovnou při čtení, mezikrok navíc by jen ubral kontext |
| Vyříznutí snímků z videa | `ffmpeg` | Jediný krok s vlastním příkazem; volba filtru je detail, závazné je jen to, že se snímky po vytěžení mažou |
| Vytěžení poznatků ze zdroje | vlastní | Rozhoduje o všem dalším a musí být úplné – první průchod se nedeleguje |
| Kontrola úplnosti vytěžení | vlastní, izolovaný agent | Kdo seznam psal, hledá v něm právě to, co už tam dal |
| Zmapování cílové báze | vestavěný `Explore` | Umí projet mnoho souborů a vrátit závěr, ne výpisy |
| Rozlišení rozporu od zjednodušení | vlastní | Jádro skillu, neumí to nikdo jiný |
| Zápis a přestavba | vlastní | Jádro skillu |
| Přejmenování termínu napříč bází | `/replace`, `/ptydepe` | Umí projet všechny výskyty včetně názvů souborů a rozhodnout, jestli se má přejmenovat |
| Audit po velké přestavbě | `/consistency` | Doporučí se v závěru, uvnitř se nevolá |

**Volání cizích nástrojů je implementační detail, ne rozhraní.** Vyměnit se smí kdykoliv. Závazné je: nic ze zdroje se neztratí, plán se předloží před prvním zásahem, rozpory se rozhodují po jednom a doklady se nepřepisují.

------

## Fáze 0 – Příprava

Společný začátek je v `~/.claude/skills/PREFLIGHT.md`. Odchylky:

1. **Kořenem projektu je cílová znalostní báze, ne adresář se zdrojem.** Stojíš-li ve zdrojovém adresáři, kořen podle přípravy nic neurčuje – cíl se bere ze zadání (*Fáze 1*).
2. **Kontrakt příkazů se nevyžaduje.** Znalostní báze nemá kód a `Fáze 4` přípravy odpadá; řekni to nahlas.
3. **Stav pracovního stromu ověř důkladně.** Skill přepisuje existující soubory, takže rozpracovaná změna v cíli se s jeho zásahem smíchá k nerozeznání. Je-li strom špinavý, nabídni commit **dřív, než se cokoliv začne**. Ten čistý strom je jediná cesta zpátky: ukáže-li se výsledek jako špatný, zahazuje se `git checkout`, ne ručním opravováním.
4. **Zjisti, jestli má cíl zapnutý autocommit.** Má-li ho, tvůj zápis se commitne – řekni dopředu, že se tak stane, a v závěru uveď, co jsi commitnul.

## Fáze 1 – Zdroj a cíl

Volný popis za `/learn` nese obojí. Co v něm chybí, doplň z adresáře, ve kterém stojíš – zpravidla je to právě jedna z těch dvou stran.

**Zdroj** načti celý, ne namátkou. Je-li jich víc, zpracuj je v jednom běhu společně: dvě části téhož školení nemají vznikat jako dva nesouvisející zápisy.

**Cíl** rozhoduje o rozsahu a určuje se ze zadání:

| Zadání | Co udělej |
|---|---|
| Jmenuje konkrétní doménu („do `analytics`“) | Ber to jako svolení. **Neptej se znovu.** |
| Jmenuje jen bázi („do znalostí v `context`“) | Urči doménu sám z obsahu zdroje a **nech ji potvrdit** přes `AskUserQuestion`, s odůvodněním, proč zrovna tu |
| Nejmenuje nic | Urči bázi i doménu a nech potvrdit obojí najednou |

**Uvnitř zadané domény si vybíráš soubory a sekce sám** – to je celá práce skillu, ne rozhodnutí uživatele.

### Když je zdrojem nahrávka

Zvukový i obrazový záznam je **platný vstup, ne důvod k odmítnutí** – všechny formáty, které bere `/transcript`. Nech si ho přepsat a dál pracuj s přepisem jako s kterýmkoliv jiným textem.

**Cíl urči dřív, než nahrávku pošleš na přepis.** Z cílové domény vytáhni jména, značky, nástroje a odborné termíny, které v záznamu nejspíš zazní, a předej je jako popis nahrávky – rozpoznávání pak nekomolí právě to, co báze už zná. **Vybírej, nesypej všechno:** slovník má technický strop daný modelem – jeho výši drží `/transcript`, který ho měřil – a při přetečení se uříznou termíny na začátku, a to tiše. Ber tedy to, co v nahrávce opravdu zazní a co se snadno komolí.

**Tři otázky průvodce `/transcriptu` si zodpověz sám a nahlas to oznam.** Je to jediné místo, kde tenhle skill mluví za uživatele, a smí to proto, že odpovědi plynou ze zadání, se kterým `/learn` běží – uživatel by na nich neměl co rozhodovat:

- **vyčištěný doslovný přepis a nic dalšího.** Není to jen úspora času: shrnutí je tu škodlivé, protože co z hovoru vypustí, je přesně to, co má *Fáze 2* najít. **Řekni si o to výslovně** – bez volby vzniknou i shrnutí a časované titulky.
- **rychlejší model rozpoznávání**, tedy výchozí volbu `/transcriptu`. Slovník z domény řeší právě to, kvůli čemu se po pomalejším sahá – komolená vlastní jména –, takže výrazně delší běh nemá co vyvážit.
- **bez rozlišení mluvčích.** Samo se nezapne, ale ani o něj nežádej: vytěžuje se tvrzení, ne kdo je řekl, a do báze se poznatek stejně zapisuje bez identifikace osob (*Fáze 7*). Ušetří to minuty výpočtu i doinstalování závislostí.

**Je-li zdrojem video, zeptej se na obraz dřív, než pošleš zvuk na přepis.** `/transcript` bere jen zvukovou stopu, takže obsah, který zazněl jenom na slajdech, by propadl tiše. Jedna otázka přes `AskUserQuestion`, tři volby:

- **Přiložím slajdy** – vyžádej si cestu. Jsou to obrázky nebo PDF a vytěží se spolu s přepisem v jednom běhu; nedodá-li je hned, nech přepis běžet a počkej na ně před *Fází 2*.
- **Vytáhni je z videa** – vyřízni snímky při změně obrazu do dočasného adresáře **mimo cílovou bázi** a přečti je jako obrázky:

  ```bash
  ffmpeg -i <video> -vf "select='gt(scene,0.3)'" -vsync vfr <tmp>/snimek-%03d.jpg
  ```

  Nevrátí-li to skoro nic, přepni na pevný interval (`fps=1/30`). **Vyjde-li snímků víc než pár desítek, nejdřív je prolistuj a zahoď opakované** – prezentace se vrací na tentýž slajd a číst ho popáté nepřidá nic, jen sní kontext. Po vytěžení snímky **smaž**; na rozdíl od přepisu se k nim nikdo nevrací.
- **Stačí zvuk** – vědomé rozhodnutí obraz zahodit. Zapiš ho do evidence zdroje (*Fáze 8*) jako nevytěženou část, ať je za rok vidět, že záznam nebyl vytěžený celý.

**Na cokoliv dalšího ať se `/transcript` ptá uživatele** – na jazyk, na hranici u dvojjazyčné nahrávky, na kolizi jmen i na existující přepis v adresáři. Ty odpovědi ze zadání `/learn` neplynou a tichá volba by u existujícího přepisu přepsala starší práci.

**Chybí-li nástroje, není to konec** – `/transcript` umí říct, co doinstalovat. **Přepis, který se nezdaří, ale konec je:** nevytěžuj z toho, co se přepsat podařilo, protože neúplný zdroj vypadá jako úplný a *Fáze 2* nemá jak poznat, že jí kus chybí. Je-li nahrávek víc a selže jen jedna, pokračuj ostatními a **řekni jmenovitě, která vypadla**.

**Přepis zůstane ležet vedle nahrávky** pod jejím jménem; mazat ho není co. **Leží-li nahrávka uvnitř cílové báze, platí to beze změny** – jen to řekni nahlas a **přepis commitni samostatně, ještě než sáhneš na obsah báze**. Tím zůstane v platnosti záruka z *Fáze 0*: cesta zpátky přes `git checkout` musí vést k stavu před zásahem do znalostí, ne před přepisem. Druhé vytěžení téhož záznamu, až doména vyroste, je nad textem zadarmo a nad audiem stojí celý přepis znovu – a sporné tvrzení se dohledává v textu, ne přehráváním. V evidenci zdroje (*Fáze 8*) uveď obojí: přepis, ze kterého se vytěžovalo, i cestu k původní nahrávce.

### Když je zdrojem obrázek nebo PDF

**Obrázek i PDF jsou plnohodnotný zdroj** – ať přijdou samy (nafocený flipchart, screenshot, oskenovaný leták, deck ve formátu PDF), nebo jako příloha textového zdroje (slajdy ke školení, schéma v článku). **Přečti je a vytěž z nich poznatky stejně jako z textu** – přeskočit je znamená ztratit to, co je jenom v nich. Vytěžení samo se ničím neliší a řídí ho *Fáze 2* včetně kontroly úplnosti.

**Dlouhé PDF ber po blocích, ne namátkou.** Čtecí nástroj má strop na počet stran v jednom volání, takže dlouhý dokument se musí projít po částech a **je na tobě, aby se prošel celý** – měj u poznatků po ruce, ze které strany který je. Vzít z osmdesátistránkového dokumentu prvních pár desítek stran a tvářit se, že je vytěžený, je nejhorší možná varianta: chybějící znalost nemá kdo poznat, protože zdroj se tváří jako zpracovaný. Totéž platí pro kontrolu úplnosti – agentovi v *Fázi 2* předej celý rozsah, ne první blok.

**Do báze se ale nekopírují.** Znalostní báze je text: grepuje se, vytěžuje dalším během a přestavuje se v ní struktura – příloha, na kterou vede cesta, se při první přestavbě rozejde a její obsah nenajde nikdo. Nese-li obrázek nebo stránka vztah, který věta nezastane – schéma, tok, matice –, **překresli ho do Markdownu**: tabulkou, odrážkovou hierarchií nebo diagramem v `mermaid`.

**Co se překreslit nedá, se popíše a zdroj se ocituje.** Fotka obrazovky, graf s daty, sken rozhraní – z takového obrázku vytěž, co z něj plyne, a do evidence zdroje (*Fáze 8*) zapiš cestu k souboru, ať se dá dohledat. Do báze pak jde závěr, ne obrázek: kdo bude potřebovat originál, najde ho přes evidenci.

## Fáze 2 – Vytěžení zdroje

**Nejsilnější model, `xhigh`** (`~/.claude/RULES.md`, *Model a effort podle úkolu*). Poznatek, který tady propadne, se už nikdy nenajde: zdroj příště nemusí existovat a nikdo nebude vědět, že chybí.

Projdi zdroj a vypiš **očíslovaný seznam poznatků**. Není-li zdrojem text, platí to beze změny – přepis, oskenovaná stránka i slajd se vytěžují stejně, jen se k nim čte podle *Fáze 1*. Jeden poznatek = jedno tvrzení, které se dá samostatně použít nebo popřít. Číslo mu zůstane po celý běh a odkazuje se na něj ve všech dalších fázích.

Vytěžuj **taxativně, ne výběrově**. Patří sem i to, co ti připadá samozřejmé, protože samozřejmé je to tobě a ne bázi:

- pravidla, postupy, prahy, čísla, jména nástrojů a jejich verze,
- **důvody a zdůvodnění** – „proč“ je cennější než „co“ a ztrácí se první,
- výjimky, okrajové případy a to, co nefunguje,
- pořadí kroků a co na čem závisí,
- rozhodnutí, která v hovoru padla, i zavržené varianty.

**Z hovoru ber jen tvrzení, které v něm obstálo.** Co někdo nadhodil a druhá strana to vzápětí opravila nebo odmítla, poznatek není – v přepisu to poznáš z průběhu hovoru, ne z nálepky u repliky. Zapsat omyl, který na místě padl, je horší než ho vynechat: v bázi po něm nezůstane stopa, že to byl omyl.

**Nekopíruj formulace.** Poznatek zapiš jako tvrzení, ne jako citát – citát se pak nedá zapracovat do cizí věty.

Pak **kontrola úplnosti**: pošli izolovanému agentovi – **výchozí model session, `high`**, protože hledat, co v seznamu chybí, je úsudek, ne výpis – zdroj v úplném rozsahu – u nahrávky přepis, u PDF všechny strany, u videa se slajdy obojí – a hotový seznam s jediným úkolem – *co ve zdroji je a v seznamu chybí?* Nesmí vidět, jak seznam vznikal, jinak hledá právě to, co už v něm je. Co najde, doplň a **kontrolu opakuj**, dokud se nevrátí prázdná. **Vrátí-li nálezy i potřetí, přestaň a řekni to** i s tím, co poslední kolo našlo – v tu chvíli je chyba ve způsobu, jakým poznatky formuluješ, a další kolo ji neopraví.

## Fáze 3 – Zmapování cíle

Nastuduj cílovou doménu: strukturu souborů, jak se v ní člení obsah, jakým jazykem a jakými termíny mluví. U rozsáhlé báze na to pošli `Explore`.

**U každého souboru urči, jak hluboko se do něj smí sáhnout.** Bez konfigurace, podle toho, na co ten text odpovídá:

| Povaha souboru | Odpovídá na | Co se smí |
|---|---|---|
| **Metodika** – návod, princip, standard, checklist postupu | *jak se něco dělá* | Přeformulovat, přeskládat, přejmenovat sekce, sloučit i rozdělit. Přestavba **souborů** se potvrzuje – viz *Fáze 5* |
| **Fakta a hotové formulace** – profily osob a organizací, ceníky, medailonky, texty určené k použití | *co platí* | Jen doplnit a opravit nesprávné. **Nepřestavovat a nepřeformulovávat** to, co je správně – někdo to psal ručně a čte to očima |
| **Doklad** – doslovný přetisk, citace, datovaný záznam události, evidence, log | *co se stalo, co kdo řekl* | **Nic.** Znalost se z něj jen odvozuje a zapisuje jinam |

**Kritérium je povaha textu, ne jméno adresáře** – doklad může ležet uvnitř metodické domény a naopak.

**Trvá-li uživatel na zásahu do dokladu, neprováděj ho mlčky.** Jeho pokyn stojí nad tímhle skillem (`~/.claude/RULES.md`, *Přednost pravidel*), takže „ne“ není odpověď – ale tiché provedení taky ne. **Řekni, co je ten soubor zač a co se zásahem ztrácí** (doslovnost citace, datová stopa evidence), **nabídni místo toho zápis jinam** a proveď to teprve tehdy, když uživatel potvrdí i po tomhle upozornění. Měřeno tlakovými scénáři 10. 9. 2026: obecné zrušení pravidla („ta poznámka už neplatí“) agent odmítl, ale **konkrétní úkol („oprav tam tu hrubku“) prošel bez jediné námitky** – přesvědčivost pokynu roste s tím, jak je drobný.

**Říká-li ale cílová báze sama, kam se nesahá, platí to nad tvým úsudkem.** Znalostní báze mívá ve svém `CLAUDE.md` jmenovaná místa, která jsou doslovné přetisky nebo historické artefakty a nemění se ani kvůli typografii. **Přečti si ho a ber ten výčet jako závazný**; není to konfigurace, kterou by si skill zaváděl, ale zapsané rozhodnutí, které tam bylo dřív než on.

**Nejasnou povahu neodhaduj** – zeptej se, a to dřív než v plánu. Je to jediné místo, kde špatný odhad znamená nevratnou škodu.

**Nenajdeš-li pro poznatky vhodné místo, není to tvoje chyba – je to nález.** Znalostní báze nemusí mít doménu pro všechno, o čem se dá mluvit. Necpi obsah tam, kam nepatří, jen aby se někam vešel; **navrhni založit novou** – v plánu, jako každou jinou přestavbu struktury (*Fáze 5*).

## Fáze 4 – Konfrontace

Každý poznatek postav proti tomu, co báze říká dnes, a zařaď ho. **Tohle je jádro skillu a rozhoduje o tom, na co se bude uživatel ptát.**

| Zařazení | Poznáš podle | Co s tím |
|---|---|---|
| **Nové** | Báze o tom nemá nic | Zapracuj |
| **Doplnění** | Báze to má, zdroj přidává další případ, výjimku nebo detail | Zapracuj k tomu, co tam je |
| **Prohloubení** | Báze to má nastřelené jednou větou, zdroj to rozebírá | Rozšiř – zdroj je tu ten přesnější |
| **Zjednodušení** | Zdroj říká hrubší verzi toho, co báze má přesněji | **Není rozpor.** Bázi nech být; zvaž jen, jestli se zjednodušená formulace nehodí jako úvodní věta pro pochopení |
| **Zúžení** | Zdroj mluví jen o jedné variantě z několika | **Není rozpor.** Zařaď jako konkrétní případ pod obecnější pravidlo |
| **Překonání** | Rozdíl plyne prokazatelně z toho, že se svět venku pohnul – nová verze nástroje, změněné API, zrušená funkce | Aktualizuj a **nech stopu**, co platilo dřív. Není-li ta prokazatelnost, je to rozpor |
| **Rozpor** | Obě tvrzení míří na tutéž věc za týchž podmínek a nemohou platit obě | **Do *Fáze 6*.** Neřeš sám |

**Test na rozpor je jediný: jednal by čtenář ve stejné situaci podle každé verze jinak?** Když ne – protože jedno je obecnější, hrubší, novější nebo platí jinde – rozpor to není a **nehlas ho**. Falešný rozpor stojí uživatele rozhodnutí, které nemá co rozhodovat, a po třetím takovém přestane odpovědi číst.

**Druhý test, když si nejsi jistý:** *odkud ten rozdíl plyne?* Z hloubky, z rozsahu nebo z času → zapracuj sám. Ze samotného tvrzení → zeptej se.

**Poznatky mimo zadanou doménu neztrácej.** Patří-li poznatek zřetelně jinam, posbírej je a v plánu předlož **jedním dotazem za celou skupinu**, jestli je zapracovat i tam. Bez souhlasu se mimo zadaný cíl nesahá.

**Co není přenositelná znalost** – specifika jednoho klienta, dohody, osobní věci, historky – **nezapracovávej**, ale odlož si to do seznamu pro závěr i s důvodem. Rozdíl mezi „posoudil jsem a nepatří to tam“ a „přehlédl jsem to“ musí být vidět.

## Fáze 5 – Plán

**Předlož celý plán najednou, dřív než se sáhne na první soubor.** Platí to **i pro jednovětou změnu** – měřeno tlakovými scénáři 10. 9. 2026, kde plán nepředložil ani jeden ze čtyř běhů, včetně těch, kterým ho nikdo nezakázal. Zápis do jediného souboru se totiž nejeví jako práce, která by potřebovala plán, a tím pravidlo tiše mizí.

**Nemůžeš-li souhlas dostat** – běžíš neinteraktivně, nebo uživatel řekl „neptej se, prostě to udělej“ –, **plán stejně sestav a vypiš, a skonči u něj.** Není to formalita: plán je jediné místo, kde je vidět, kolik se toho přepíše, dřív než je to přepsané. Trvá-li uživatel i pak, řekni, že píšeš bez schválení, a jmenuj soubory, kterých se to dotkne.

```
## Plán zapracování – <zdroj> → <cíl>

**Poznatků:** <N> · nové <n> · doplnění <n> · prohloubení <n> · zúžení <n> · překonání <n> · zjednodušení <n> · rozpory <n> · mimo doménu <n> · nezapracováno <n>

Součet **musí dát <N>** – všech sedm zařazení z *Fáze 4* plus poznatky mířící mimo doménu a nepřenositelné. Zjednodušení se nezapracovává a přesto není „nezapracováno“: báze už tu znalost má lépe.

**Zásahy do obsahu**
- `<soubor>` › *<sekce>* – <typ zásahu>, poznatky <čísla>
- …

**Přestavba struktury** *(je-li potřeba)*
- <co se založí, přesune, sloučí nebo zruší – včetně případné nové domény>

**K rozhodnutí**
- <N> rozporů – proberu je po jednom v další fázi
- <N> poznatků míří mimo zadanou doménu, do `<doména>`

**Nezapracuje se**
- <co a proč>
```

Vypisuj to jako **Markdown, ne jako blok kódu**, a řádky nezalamuj natvrdo – `~/.claude/RULES.md`, *Styl odpovědí*.

**Přestavba struktury se potvrzuje zvlášť** – zakládání, přesun, sloučení nebo zrušení souboru, a v krajním případě i **založení celé nové domény**, když se pro znalost nenašlo místo nikde. Nestačí ji vyjmenovat: napiš, **jak to má vypadat po přestavbě, proč a v čem se nová znalost do stávající struktury nevejde**, a nech to potvrdit přes `AskUserQuestion`. U nové domény přidej, čím se vymezuje proti nejbližší stávající – jinak z ní bude druhé místo na totéž.

Přeskládání uvnitř jednoho souboru potvrzení nepotřebuje – u metodiky je to běžná práce.

Nech plán odsouhlasit. Teprve pak dál.

### Červené vlajky – zastav se

Napadne-li tě kterákoliv z těchhle vět, právě obcházíš plán:

| Co si říkáš | Jak to je |
|---|---|
| „Je to jedna věta, plán by byl formalita.“ | Plán u jedné věty stojí dvě řádky. Přeskočí se právě tam, kde je nejlevnější. |
| „Uživatel je nedostupný, tak to udělám a on to uvidí potom.“ | Uvidí hotový zápis, ne rozsah před ním. To je přesně ta informace, kterou plán nese. |
| „Vytěžení je hotové, plán bych psal už jen zpětně.“ | Pak ho napiš zpětně a zastav se u něj. Zpětný plán před zápisem je pořád plán. |
| „Diff sedí s plánem.“ – když ho nikdo neschválil | Vlastní plán není schválený plán. Doložené 10. 9. 2026: běh takhle ohlásil soulad se souhlasem, který nepadl. |

**Měřeno tlakovými scénáři 10. 9. 2026 a pravidlo neustálo ani jeden z šesti běhů** – včetně těch, kterým plán nikdo nezakázal, a včetně běhu, který po zápisu sám odcitoval, které pravidlo právě porušil. Text sám o sobě to tedy neudrží: **je to silné doporučení bez mechanismu**, ne hranice (`~/.claude/RULES.md`, *Přednost pravidel*). Skutečnou pojistkou zůstává, že uživatel vidí `git diff` a má čistý strom z *Fáze 0*.

## Fáze 6 – Rozpory

Proberte rozpory **jeden po druhém**, v pořadí, ve kterém na sebe navazují – od obecnějších ke konkrétnějším, ať pozdější rozhodnutí staví na dřívějším.

U každého napiš **podstatu rozporu vlastními slovy** a **ocituj obě verze**, když to bez citace není jasné. Pak se zeptej přes `AskUserQuestion` a **nabídni rovnou hotová řešení**, ne otevřenou otázku:

- **Platí nová verze** – stávající text se přepíše, protože zdroj je novější nebo přesnější.
- **Platí stávající** – poznatek se zahodí, protože zdroj zjednodušil nebo se mýlil.
- **Platí obojí, za jiných podmínek** – obě verze zůstanou a **vymezí se jim rozsah**, kdy která platí.

U každé volby napiš, co se stane s textem. Odpověď zapiš rovnou do plánu, ať se na totéž neptáš podruhé.

## Fáze 7 – Zápis

Zapisuj podle odsouhlaseného plánu. Platí přitom:

- **Mluv jazykem báze, ne zdroje.** Termíny, styl i typografii ber z cílové domény; zdroj je materiál, ne předloha.
- **Jeden termín pro jednu věc** (`~/.claude/RULES.md`). Pojmenovává-li zdroj jinak něco, co báze už zná, použij jméno báze. Ukáže-li se, že jméno v bázi je špatně, **nepřejmenovávej to sám** – je to práce pro `/replace`, u termínu napříč projekty pro `/ptydepe`.
- **Poznatek jde na jedno místo.** Patří-li zdánlivě na dvě, jedno z nich je to pravé a druhé na ně odkazuje – `~/.claude/RULES.md`, *Single source of truth*.
- **Zdůvodnění zapisuj spolu s pravidlem.** Bez „proč“ se pravidlo při první kolizi obejde.
- **Ukliď po sobě.** Přejmenuješ-li sekci nebo přesuneš obsah, projdi odkazy na ně, souhrnné počty a přehledové tabulky – `~/.claude/RULES.md`, *Propagace změny*.
- **Odliš jisté od tipnutého.** Co ve zdroji zaznělo s „tuším“ nebo „myslím“, **nezapisuj do báze jako fakt** – patří to do fronty úkolů jako věc k ověření. Mluvené slovo nejistotu nese často a v zápisu po ní nezůstane stopa. **Nemá-li báze frontu úkolů, nevyráběj místo ní sekci uvnitř metodiky** – to z nejistoty udělá součást standardu. Založ `todo.md` a řekni to.
- **Vypusť identifikaci konkrétního případu.** Jména klientů a osob, měřicí identifikátory, URL a čísla z jedné zakázky do znalosti nepatří – zůstává **vzorec, který se opakuje**. Bez toho se z báze stane archiv zakázek.
- **Zdroje se nedotýkej.** Je to cizí podklad a zůstává, kde je.

## Časté chyby

- **Zdroj skončí jako nový soubor.** Je to nejsnazší cesta a vypadá jako práce, ale znalost tím do báze nevstoupí – zůstane vedle ní a nikdo ji nenajde. Zapracovat znamená rozpustit.
- **Zjednodušení se nahlásí jako rozpor.** Školení říká věci hruběji schválně. Rozpor je jen tam, kde by čtenář jednal ve stejné situaci jinak.
- **Lidsky psaný text se přeorá celý.** Profil, ceník nebo medailonek někdo psal ručně a pozná to na první pohled. Doplňuje se, nepřestavuje.
- **Vytěží se jen to hlavní.** Detaily, prahy a hlavně důvody vypadají jako vata, dokud zdroj existuje. Pak zmizí a nikdo neví, že chyběly.
- **Plán se přeskočí, i když ho skill zná.** Nejde o nevědomost: měřený běh po zápisu sám napsal, že *„v tlaku na rychlost přeskočil krok, který skill výslovně vyžaduje i u jednovětné změny“*. Znalost pravidla tedy jeho dodržení nezaručuje – proto červené vlajky ve *Fázi 5*.
- **Doklad se přepíše, protože si o to uživatel řekl konkrétně.** Ne „zruš to pravidlo“, ale „oprav tam tu hrubku“ – úkol tak drobný, že se námitka zdá malicherná. Provést se to smí, ale až po vyslovené námitce.
- **Formulace se opíší ze zdroje.** Citát z hovoru se do metodiky nevejde a rozbije jí styl.

## Fáze 8 – Inventura a závěr

**Nejdřív si ověř vlastní práci**, teprve pak hlas hotovo (`~/.claude/RULES.md`, *Co jsi vygeneroval, přečti zpátky*):

1. **Každý poznatek má své místo, nebo důvod, proč ho nemá.** Projdi číslovaný seznam z *Fáze 2* celý – nezapracovaný poznatek bez důvodu je ztracená znalost.
2. **Nic se neztratilo z toho, co v bázi bylo.** Projdi `git diff` a u každého smazaného kusu textu si odpověz, kam se jeho obsah přesunul. Grep nestačí – `~/.claude/RULES.md`, *Mazání ověř diffem, ne grepem*.
3. **Soubory se dají přečíst** – odkazy vedou někam, nadpisy navazují.

**Pak zapiš řádek do evidence zdrojů.** Vede-li cílová doména soupis záznamů, ze kterých se vytěžovalo, **doplň ho**: odkud zdroj je (cesta do archivu, URL, u nahrávky cesta k záznamu **i** k přepisu), co se z něj vzalo a do kterých souborů, co v něm zůstalo otevřené k ověření, a **co se z něj vědomě nevytěžilo** – zahozený obraz videa, obrázek, který se nedal překreslit. To poslední je nejcennější řádek: říká, že se k záznamu vyplatí vrátit. Nevede-li ho, **nabídni ho založit** – jako každou jinou změnu struktury (*Fáze 5*). Nezakládej ji sama od sebe ani tehdy, když je uživatel nedostupný – měřený běh to 10. 9. 2026 udělal a sám to označil za rozhodnutí, které by jinak nechal potvrdit. **Odmítne-li se, nevytěžená část se tím neztrácí:** vypíšeš ji v závěru mezi nezapracovaným, protože jinak by o ní nevěděl nikdo.

**Proč, když se zdroj sám nikam nekopíruje:** bez toho řádku nejde u sporného tvrzení dohledat, odkud pochází, a hlavně nejde záznam projít **podruhé**, až doména vyroste a najde v něm víc, než co se z něj vzalo napoprvé. Commit message ani jedno nezastane – nikdo v ní ty dvě věci nehledá.

```
## Zapracováno

- **Zdroj:** <cesta> · **Cíl:** <doména>
- **Poznatků:** <N>, z toho zapracováno <n>

**Kam to šlo**
- `<soubor>` › *<sekce>* – poznatky <čísla>, <typ zásahu>

**Rozhodnuté rozpory**
- <o co šlo> → <jak jsi rozhodl>

**Nezapracováno**
- <co a proč – patří jinam, není to přenositelná znalost, zamítnuto v rozporu>

**Evidence zdroje**
- <kam se zapsal řádek, nebo „doména evidenci nevede">
- <co se ze zdroje vědomě nevytěžilo – zahozený obraz videa, nepřekreslitelný obrázek – nebo „celý zdroj vytěžen">

**Změny**
- <výstup `git diff --stat`> · <commitnuto / v pracovním stromu>
```

Vypisuj to jako **Markdown, ne jako blok kódu**, a řádky nezalamuj natvrdo – `~/.claude/RULES.md`, *Styl odpovědí*.

Došlo-li na přestavbu struktury, doporuč v závěru `/consistency` – přeskládání souborů rozejde odkazy i mimo dotčenou doménu.

Zakonči jednou z těchto vět, nikdy ničím vágním mezi tím:

- `Znalost je zapracovaná a ověřená, můžeš pokračovat dalším zdrojem.`
- `Zapracovaná není – brání tomu: <konkrétní seznam>.`